Sto českých nej banner
Barvínek o prázdninách 2014
Vyšla kniha Než zazvoní zvonec

Barvínek: Seder - Židovská pesachová večeře

Datum vložení: 14. 4. 2009, 08:50
Autor: LuStr
Rubrika: Barvínek

Každý z nás ta slova slyšel mnohokrát: Při večeři vzal chléb, požehnal jej, lámal, dával svým učedníkům.... Co to bylo za večeři, kterou Pán Ježíš slavil se svými učedníky den před svou smrtí? Kde se vzala? Co asi jedli? O tom, co je to seder, večeře před svátkem Pesach, se budeme bavit s Karlem Sidónem, vrchním zemským rabínem. A to v úterý 14. dubna v 16 h, v sobotu 18. dubna v 9.30 nebo potom kdykoliv v Archivu.

Karel Sidón s manželkouPesach je největší židovský svátek v roce, který si v těchto dnech připomínáme. Každoročně se při něm připomíná vyvedení Izraelců z Egypta. Pesach začíná 15. nisanu, což je první jarní měsíc. V předvečer svátku se chystá slavnostní večeře, podle přikázání, které najdeme v 2. Knize Mojžíšově, která stanovuje, že v oněch dnech budete jíst beránka, nebudete mít u sebe nic kvašeného. Je to připomínka večera, kdy Izraelci zabili a jedli beránka a svoje dveře si potřeli beránkovou krví, aby anděl, který v Egyptě zabíjel vše prvorozené, poznal, kde bydlí Izraelci.

Tato večeře, která se slaví už téměř 3500 roků nepřetržitě, se jmenuje seder. Slovo seder znamená pořádek, protože vše má při této večeři svůj řád. Jak vypadá tato večeře dnes?

Průvodcem sederem byl pro nás vrchní zemský rabín Karel Sidón.

Takto vypadají nekvašené chleby - macesyKdyž Izraelité vycházeli z Egypta, měli tak napilno, že jim nestačilo nakynout těsto, a proto napekli chléb nekvašený. Na památku této události se v židovských domácnostech dodnes v předvečer 14. nisanu s obzvláštní pečlivostí prohledává celý příbytek, aby byl odstraněn veškerý kvas, kterému se říká chametz. Ten musí být spálen nejpozději 14. nisanu do 10. hodiny dopolední. Z toho důvodu se další část svátků (trvající celých sedm dní, během kterých se nesmí jíst nic kvašeného) nazývá také „svátek nekvašených chlebů“ (hebr. ‚macót‘). Tyto nekvašené chleby - macy nebo macesy - jsou upečené placky z mouky bez kvasu, vypadají jako takové tenké opečené oplatky nebo suchary. Při večeři se používají tři macesy, které představují tři praotce - Abrahama, Izáka a Jákoba. Na stole nechybí zelenina zvaná karpas (vařená brambora, petržel, celer), hořké byliny - maror - které připomínají hořkost otroctví (ředkvička, křen, hlávkový salát). Na talíři nechybí ani hustá omáčka - charoset  - připravená z jablek, datlí, rozinek a ořechů, připomíná hlínu, ze které židé připravovali cihly. Zeroa - pečené maso s kostí - nejčastěji kuřecí nebo krůtí stehno - připomíná oběť beránka. V době existence chrámu se beránci obětovali v Jeruzalémě a odtud se bralo toto maso. Teď, když chrám neexistuje, nesmí se při sederu používat skopové maso.  Na talíři nechybí ani vejce - bejca - která připomíná zápalnou oběť v chrámu a současně symbolizuje životní koloběh, vytrvalost a naději do budoucnosti.

 Ze supermarketu v Izraeli - takto je označeno košer jídlo pro Pesach, které neobsahuje nic kvašeného

 Ze supermarketu v Izraeli - takto je označeno košer jídlo pro Pesach, které neobsahuje nic kvašeného

Jestli si myslíte, že když nachystáte všechny tyto ingredience a pak je bezhlavě sníte, dostanete správnou sederovou večeři, ošklivě se mýlíte. I při samotné večeři je nutný pořádek a řád. Večeře je takovou domácí bohoslužbou, při které má každý svůj úkol. Pokusím se alespoň ve stručnosti přiblížit průběh hostiny.

Každá činnost je provázeno modlitbou. Večeře začíná slavnostním zapálením svící a požehnáním prvního kalichu vína, který symbolizuje vyvedení z vnějšího útlaku. Po něm následuje umytí rukou zvané urchac, které připomíná, že bychom měli i očistit i svá srdce, nejen ruce. Dále se jí karpas, jarní zelenina, jako symbol obnovy. Při tomto úkonu se recitují úryvky z Písně písní. V dalším kroku se rozlomí prostřední maces, polovina se odloží na samotný závěr sederu jako afikoman - zákusek. To připomíná, že není nutné mít všechno hned a neškodí něco si někdy odříct. Děti se snaží během večeře tento kousek chleba rodičům vzít a schovat a rodiče si jej musí poté vykoupit.

Potom se naplní druhý kalich vína, ale nepije se. Teď se jedno z dětí zeptá čtyřmi otázkami na to, co je vlastně zvláštní v této noci. A čte se Hagada, příběh o vyvedené z Egypta. Jako názorné ukázky k vyprávění slouží i potraviny na talíři, každá z nich připomíná něco z dávného příběhu. Poté, co se společně zazpívá chvalozpěv o vyvedení z Egypta, konečně se vypije druhý pohár vína, který na nás už čeká. Tomuto poháru se říká pohár vysvobození.

V další části hostitel požehná další maces, rozláme jej a pošle všem u stolu. Potom se sní hořké byliny s charosetem a zkombinuje se tak hořká a slaná chuť. Podobnou chuť má takzvaný Hillelův sendvič, kdy se maces rozpůlí a mezi obě půlky se namaše charoset a maror - hořké byliny. A teprve teď následuje hostina, slavnostní večeře.

Po večeři následuje afikoman, zákusek, který jsme si odložili na začátku večeře. Pokud jej tedy ovšem rodiče najdou. Po tomto zákusku by se nemělo už nic jíst. Nalije se třetí pohár vína, který symbolizuje vykoupení. Po jeho vypití se nalije čtvrtý pohár vína, který se už nepije, protože patří proroku Elijášovi. A za zpěvu slavnostních žalmů Haleluja a písně, kde se zpívá, že se příští rok sejdeme v Jeruzalémě, celá večeře končí.

Jak je vidět, celá večeře je bohatá na různé symboly a je bohoslužbou v pravém slova smyslu. Je to připomínka svobody a zrození Izraelského národa.

Šmrnc v Archívu pořadů

Šmrnc v archívu pořadů

Nestihli jste Šmrnc? Zamyšlení Pavla Šupola nebo rozhovor s dobrovolíky z Taizé a jiné najdete v Archívu pořadů.

Více

Barvínek o dětských CD z jara 2012 i jiné díly uslyšíte v našem Audioarchívu.

Z jiných webů

www.tvnoe.cztisk.cirkev.czwww.katyd.czwww.signaly.czwww.vezmiacti.cz

Jsme na sítích

FacebookFacebookFacebook

© 2014 VIZUS | CMS | technický správce

RADIO PROGLAS - K větší slávě Boží | správce obsahu | prohlášení | textová verze | mapa stránek | RSS

Právě vysíláme:
Hudební siesta; Skladba: Symfonie Es dur - Allegro moderato; Autor: Sperger Johann Mathias; Dirigent: Dohnányi Oliver; Soubor: Státní komorní orchestr Žilina