Správné odpovědi do soutěže Proglaso z neděle 4. října 2009

1) Jaká máme růžencová tajemství? Radostná, světla, bolestná a slavná.

2) Která modlitba se v růženci nejčastěji opakuje? Zdrávas Maria.

3) Co je to desátek v růženci? Část růžence, při níž se modlíme 1 x Otče náš, 10 x Zdrávas Maria a 1x Sláva Otci. Při každém desátku se rozjímá o některém tajemství. Na konci se může přidat tzv. fatimská modlitba.

4) Které růžencové tajemství tě nejvíce oslovuje? Připiš krátkou úvahu.

Petr Kočiš z Brna napsal: Nejvíce mne oslovují tajemství bolestného růžence a z nich mě nejvíce oslovuje tajemství "který pro nás nesl těžký kříž". Úsloví "mít s někým Kříž" často i naprosto bezmyšlenkovitě používáme. Pán Ježíš s námi měl také těžký kříž, když se kvůli nám nechal ukřižovat. On však byl na rozdíl od nás nesmírně trpělivý a nestěžoval si tak, jako to často děláváme my. A právě proto by nám měl být tím největším vzorem pro naši trpělivost a sebeovládání!

Hanka Juřicová z Poteče napsala: Mě nejvíce oslovail slavný růženec, protože je tam to nejkrásnější, co se Pánu Ježíši stalo a že nás v tom růženci volá k sobě a taky nás vykoupil.

Bětka Solařová z Hlučína napsala: Ježíš, který se pro nás krví potil: vystihuje utrpení za nás a naše hříchy. Ježíš věděl, co ho čeká a bylo to tak ukrutné, že vznesl modlitbu k Otci, jestli by jej nemohl kalich utrpení minout, ale pokud to není možné, ať se stane Jeho vůle. Bylo to naprosté odevzdání se, poslušnost, pokora. Mě mnohdy také druhý den čeká všelicos těžkého, snažím se udělat pro zdárný průběh události, co mohu, ale jak to nakonec dopadne, nemohu ovlivnit. Mohu se tedy odevzdat do vůle Boží jako Pán Ježíš. Ale ta pokora a poslušnost mi a i ostatním chybí.

Paní Marie z Vyškova napsala: S kterým jsi, Panno, Alžbětu navštívila a Který nám Ducha svatého seslal. Návštěva u příbuzné Alžběty je pro nás příkladem upřímných vztahů nejen mezi příbuznými, ale mezi lidmi a našimi bližními vůbec. Ani vzdálenost nemůže tento vztah omezit ani přetrhat. Marie i Alžběta se setkaly při radostné události. Sdílely spolu radost a Marie Alžbětě prokazovala službu. A tento vztah je třeba rozšířit na všechny situace mezi příbuznámi - bolest, zklamání, utrpení. Bez Ducha svatého - Utěšitele a Dárce pokoje, Šiřitele pokoje, rady, pomoci, vnímání krásy, umění, radosti, citlivosti svědomí, moudrosti, nemůžeme nic! On nás vede, On nás posiluje a my ho vnímejme.

Paní Romana z Bystřice nad Pernštejnem napsala: Mému srdci nejbližší a nejmilejší je druhé tajemství radostného růžernce - s kterým ji Alžbětu navštívila. Soukromě jsem si ho pojmenovala jako "putovní desátek". Představuji si, jak Panna Maria v požehnaném stavu putovala do hor, přes vyprahlou krajinu, ve vedru, v noci určitě musela přenocovat na neznámých a nebezpečných místech, bývala často unavená. Nezalekla se obtížnosti cesty a šla dál. Panna Maria celý svůj život putovala za svým Synem, nic jí nebylo zatěžko, byla Mu stále nablízku a doprovodila Ho až na Golgotu. Je v tom obrovské hrdinství, obrovský vzor lidství a mateřství. Připomíná mi to i pěší poutě na poutní místa, kdy poutníci směřují ke svému cíli a nehledí na nějaké ty puchýře a jiné těžkosti cesty. A také si vzpomenu na nádhernou mariánskou písničku "Madona" - "Každý z nás na této zemi poutníkem je k věčnosti......."

Všem moc děkujeme za jejich odpovědi a těšíme se na další dopisy, e-maily s vašimi odpověďmi!