1. Nedělní liturgie - 5. neděle v mezidobí B
2. Pán Ježíš a lidé v jeho životě
3. Jozue
4. Uzdravování v Bibli
5. Biblický zeměpis

Liturgické texty na 8.2.2009

5. neděle v mezidobí

1. ČTENÍ Job 7, 1-4. 6-7
Sytím se neklidem do úsvitu.

Čtení z knihy Job.
Job řekl:    "Což nejsou svízele údělem člověka na zemi, dni jeho jako dni nádeníka?
   Jak otrok touží po stínu, jak nádeník čeká na svou výplatu, tak jsem dostal v úděl měsíce bídy a noci soužení byly mně přiděleny.
   Když uléhám, říkám si: Kdy asi vstanu? Když končí večer, sytím se neklidem do úsvitu. Mé dni jsou rychlejší než tkalcovský člunek, plynou bez naděje. Pamatuj, že můj život je jako dech, mé oko již nikdy neuzří štěstí."


Žl 147 (148), 1-2. 3-4. 5-6 Odp.: srv. 3a
Odp.: Chvalte Hospodina, který uzdravuje ty, jimž puká srdce. nebo: Aleluja.

Chvalte Hospodina, neboť je dobrý, opěvujte našeho Boha, neboť je milý, zaslouží si chvály. Hospodin buduje Jeruzalém, shromažďuje rozptýlené z Izraele.
Odp.
Uzdravuje ty, jimž puká srdce, a jejich rány obvazuje. Určuje počet hvězd, každou z nich nazývá jménem.
Odp.
Velký je náš Pán a přemocný, jeho moudrost je bez míry. Pokorné Hospodin pozvedá, bez-božné však ponižuje k zemi.
Odp.



2. ČTENÍ 1 Kor 9, 16-19. 22-23
Běda, kdybych nehlásal evangelium.

Čtení z prvního listu svatého apoštola Pavla Korinťanům.
Bratři!
   Že hlásám evangelium, tím se chlubit nemohu; to je mi uloženo jako povinnost, a běda, kdybych ho nehlásal. Odměnu bych mohl čekat, kdybych to dělal z vlastního popudu. Když to však dělám proto, že to mám nařízeno, plním tak jen úkol, který mi byl svěřen. Jaká je tedy moje odměna? To, že hlásám evangelium, a nic za to nechci, takže se vzdávám práva, které mi evangelium poskytuje.
   Jsem nezávislý na všech, a přece jsem udělal ze sebe služebníka všech, abych tak získal tím větší počet lidí. U slabých jsem se stal slabým, abych získal slabé. Pro všechny jsem se stal vším, abych stůj co stůj zachránil aspoň některé. A to všechno dělám proto, abych zároveň s nimi získal podíl v dobrech evangelia.


EVANGELIUM Mk 1, 29-39
Uzdravil mnoho nemocných s rozličnými chorobami.

Slova svatého evangelia podle Marka.
    Ježíš vyšel ze synagógy a vstoupil s Jakubem a Janem do Šimonova a Ondřejova domu. Šimonova tchyně ležela v horečce. Hned mu o ní pověděli. Přistoupil, vzal ji za ruku a pozvedl ji. Tu jí horečka přestala a ona je obsluhovala.
   Když nastal večer a slunce zapadlo, přinášeli k němu všechny nemocné a posedlé. Celé město se shromáždilo u dveří. I uzdravil mnoho nemocných s rozličnými cho-robami a vyhnal mnoho zlých duchů. Nedovoloval však zlým duchům mluvit, protože věděli, kdo je.
   Brzo ráno, ještě ze tmy, vstal a vyšel ven, zašel si na opuštěné místo a tam se modlil. Šimon se svými druhy se pustili za ním. Našli ho a řekli mu: "Všichni tě hledají!"
   Odpověděl jim: "Pojďme jinam, do blízkých městeček, abych i tam kázal, protože kvůli tomu jsem přišel." A procházel celou Galilejí, kázal v jejich synagógách a vyháněl zlé duchy.

Jozue

Jozue byl starověký židovský prorok, nástupce Mojžíšův ve vedení izraelského lidu na cestě do země zaslíbené. Je ústřední postavou šesté knihy Bible, která zároveň nese jeho jméno (kniha Jozue). Jméno Jozue znamená v překladu Hospodin je spása (záchrana).

Narodil se jako syn Nunův z rodu Efraimova, někdy mezi 18. a 13. stoletím př. n. l. (tradice uvadí 13. století). Byl Mojžíšovým pomocníkem a žákem, jako jediný ho doprovázel na Sinaj, kde mu Hospodin dal svůj zákon pro svůj lid. Vedl také izraelitské bojovníky do bitvy proti Amálekovi, která byla vítězně vyhrána. Když byl poté mezi dvanácti zvědy (jako zástupce kmene Efraimova) vyslán do Kanaánské země, prokázal velkou odvahu a hlavně víru v Hospodinovu pomoc.
Mojžíš ještě před svou smrtí v Moábské poušti dostal od Hospodina příkaz, aby svým nástupcem udělal Jozua, ten že dovede Hospodinův lid do země zaslíbené. Po Mojžíšově smrti Hospodin řekl Jozuovi: „Mojžíš, můj služebník, zemřel. Nyní tedy vstaň a přejdi s veškerým tímto lidem přes Jordán do země, kterou dávám Izraelcům.“ Podobně jako převedl Mojžíš Hospodinovým zázrakem izraelský lid suchou nohou přes Rákosové moře, převedl Jozue izraelský lid suchou nohou přes řeku Jordán.
Později uposlechl Hospodina a zázrakem bez boje dobyl město Jericho. Svedl i mnoho bitev a dobyl další města, např. město Aj, pomohl ubránit Gibeonity, když na ně zaútočila vojska pěti králů.
Tak Jozue postupně porazil třicet jedna králů a obsadil celou zemi. Potom společně s knězem Eleazarem rozdělil zemi losem na dědičné podíly podle kmenů. Než zemřel, svolal starší a představitele národa, aby od nich přijal přísahu, že budou věrně sloužit Hospodinu, svému Bohu. Jozue zemřel ve stáří 110 let a byl pohřben v městě Timnat-serachu v Efrajimském pohoří.