Okruhy otázek

1. Nedělní liturgie
2. Seslání Ducha svatého
3. Navštívení Panny Marie
4. svatá Zdislava
5. Kdo je kdo v Bibli

Nedělní liturgie - Slavnost Seslání Ducha Svatého

1. ČTENÍ Sk 2, 1-11
Všichni byli naplněni Duchem svatým a začali mluvit.

Čtení ze Skutků apoštolů.
    Nastal den letnic a všichni byli společně pohromadě. Najednou se ozval z nebe hukot, jako když se přižene silný vítr, a naplnil celý dům, kde se zdržovali. A ukázaly se j im j azyky j ako z ohně, rozdělily se a nad každým z nich se usadil j eden. Všichni byli naplněni Duchem svatým a začali mluvit cizími jazyky, jak jim Duch vnukal, aby promlouvali.
    V Jeruzalémě bydleli zbožní židé ze všech možných národů pod nebem. Když se ten zvuk ozval, hodně lidí se sběhlo a byli ohromeni, protože každý z nich je slyšel, jak mluví jeho vlastní řečí. Žasli, divili se a říkali:
    "Ti, co tak mluví, nejsou to Galilejci? Jak to tedy, že každý z nás slyší svou mateřštinu? My Partové, Médové, Elamitě, obyvatelé Mezopotámie, Judska a Kapadokie, Pontu a Asie, Frýgie a Pamfýlie, Egypta a lybijského kraje u Kyrény, my, kteří jsme připutovali z Říma, židé i proselyté, Kréťané i Arabové: slyšíme, jak našimi jazyky hlásají velké Boží skutky."


Žl 104 (103), 1ab+24ac. 29bc-30. 31+34 Odp.: srv. 30

Odp.
.: Sešli svého ducha, Hospodine, a obnov tvář země! nebo: Aleluja. Veleb, duše má, Hospodina! Hospodine, můj Bože, jsi nadmíru velký! jak četná jsou tvá díla, Hospodine! Země j e plná tvého tvorstva.
Odp.
Hynou, když vezmeš jim život, a vracej í se do svého prachu. Když sešleš svého ducha, jsou stvořeni, a obnovuješ tvář země.
Odp.
Nechť věčně trvá Hospodinova sláva, ať se Hospodin těší ze svého díla! Kéž se mu líbí má píseň: má radost bude v Hospodinu.
Odp.



2. ČTENÍ Gal 5, 16-25
Ovoce Ducha.

Čtení z listu svatého apoštola Pavla Galaťanům.
Bratři!
   Žijte duchovně a nepropadnete žádostem těla. Tělo totiž touží proti duchu, a duch zase proti tělu. Jsou to věci, které si navzájem odporují, takže neděláte, co byste chtěli. Jestliže se však necháváte vést Duchem, nejste už pod Zákonem.
   K jakým skutkům vede tělo, je všeobecně známo. Je to: smilstvo, nečistota, chlípnost, modloslužba, čarodějnictví, nepřátelství, sváry, žárlivost, hněvy, ctižádost, nesvornost, stranictví, závist, (vraždy,) opilství, hýření a jiné takové věci. Řekl jsem vám to už dříve a říkám to ještě jednou: lidé, kteří takovéto věci dělají, nebudou mít podíl v Božím království.
   Ale ovocem Ducha je láska, radost, pokoj, shovívavost, vlídnost, dobrota, věrnost, tichost, zdrženlivost. Proti takovým věcem se nestaví žádný zákon. Ti, kdo náležejí Kristu Ježíši, ukřižovali svoje tělo i s jeho vášněmi a žádostmi.
   Protože Duch je naším životem, podle Ducha také jednejme!


EVANGELIUM Jan 15, 26-27; 16, 12-15
Duch pravdy uvede vás do celé pravdy.

Slova svatého evangelia podle Jana.
Ježíš řekl svým učedníkům:
   "Až přijde Přímluvce, kterého vám pošlu od Otce, Duch pravdy, který vychází od Otce, ten vydá o mně svědectví. Vy také vydávejte svědectví, neboť jste se mnou od začátku.
   Měl bych vám ještě mnoho jiného říci, ale teď byste to nemohli snést. Ale až přijde on, Duch pravdy, uvede vás do celé pravdy. On totiž nebude mluvit sám ze sebe, ale bude mluvit to, co uslyší, a oznámí vám, co má přijít. On mě oslaví, protože z mého vezme a vám to oznámí. Všechno, co má Otec, je moje; proto jsem řekl, že z mého vezme a vám to oznámí."

Navštívení Panny Marie

Předpověď narození Ježíšova
 Když byla Alžběta v šestém měsíci, byl anděl Gabriel poslán od Boha do galilejského města, které se jmenuje Nazaret,   k panně zasnoubené muži jménem Josef, z rodu Davidova; jméno té panny bylo Maria.  Přistoupil k ní a řekl: „Buď zdráva, milostí zahrnutá, Pán s tebou.“  Ona se nad těmi slovy velmi zarazila a uvažovala, co ten pozdrav znamená.  Anděl jí řekl: „Neboj se, Maria, vždyť jsi nalezla milost u Boha.  Hle, počneš a porodíš syna a dáš mu jméno Ježíš.   Ten bude veliký a bude nazván synem Nejvyššího a Pán Bůh mu dá trůn jeho otce Davida.  Na věky bude kralovat nad rodem Jákobovým a jeho království nebude konce.“  Maria řekla andělovi: „Jak se to může stát, vždyť nežiji s mužem?“   Anděl jí odpověděl: „Sestoupí na tebe Duch svatý a moc Nejvyššího tě zastíní; proto i tvé dítě bude svaté a bude nazváno Syn Boží.  Hle, i tvá příbuzná Alžběta počala ve svém stáří syna a již je v šestém měsíci, ač se o ní říkalo, že je neplodná.   Neboť ‚u Boha není nic nemožného‘.“   Maria řekla: „Hle, jsem služebnice Páně; staň se mi podle tvého slova.“ Anděl pak od ní odešel.

— Setkání Marie a Alžběty
 V těch dnech se Maria vydala na cestu a spěchala do hor do města Judova.   Vešla do domu Zachariášova a pozdravila Alžbětu.   Když Alžběta uslyšela Mariin pozdrav, pohnulo se dítě v jejím těle; byla naplněna Duchem svatým   a zvolala velikým hlasem: „Požehnaná jsi nade všechny ženy a požehnaný plod tvého těla.  Jak to, že ke mně přichází matka mého Pána?   Hle, jakmile se zvuk tvého pozdravu dotkl mých uší, pohnulo se radostí dítě v mém těle.  A blahoslavená, která uvěřila, že se splní to, co jí bylo řečeno od Pána.“

— Mariin chvalozpěv
  Maria řekla: „Duše má velebí Pána   a můj duch jásá v Bohu, mém spasiteli,  že se sklonil ke své služebnici v jejím ponížení. Hle, od této chvíle budou mne blahoslavit všechna pokolení,   že se mnou učinil veliké věci ten, který je mocný. Svaté jest jeho jméno a milosrdenství jeho od pokolení do pokolení k těm, kdo se ho bojí.   Prokázal sílu svým ramenem, rozptýlil ty, kdo v srdci smýšlejí pyšně;   vladaře svrhl z trůnu a ponížené povýšil,   hladové nasytil dobrými věcmi a bohaté poslal pryč s prázdnou.  Ujal se svého služebníka Izraele, pamětliv svého milosrdenství, jež slíbil našim otcům, Abrahamovi a jeho potomkům navěky.“ Maria zůstala s Alžbětou asi tři měsíce a pak se vrátila domů.

Svatá Zdislava

(asi 1220 Křižanov - 1252 Lemberk) byla česká šlechtična a zakladatelka špitálu.

Životopis
Její otec byl Přibyslav z Křižanovana na jižníMoravě a matka Sibyla, původem snad Němka, příp. Italka nebo Sicilanka, která přišla do Čech s Kunhutou Štaufskou, nevěstou krále Václava I.. Zdislava měla několik sourozenců - dospělého věku se dožily sestry Alžběta, provdaná za Smila z Lichtemburka, a Eufémie, manželka Bočka ze Zbraslavi.
O jejím mládí nevíme prakticky nic, je třeba zmínit velmi vřelý vztah jejích rodičů k duchovnu a katolické církvi vůbec, takže je teoreticky možná její výchova v některém z moravských klášterů, nebo alespoň jejich vliv na Zdislavinu výchovu. Její manžel Havel z Lemberka (v severních Čechách), za kterého se provdala okolo roku 1238, byl blízký důvěrník krále Václava I. Zdislava se samozřejmě musela věnovat především povinnostem manželky významného šlechtice. Nepochybně zastávala i funkci „hradní paní“, dohlížela na provoz panství v manželově nepřítomnosti apod. V průběhu svého manželství porodila snad čtyři děti – Havla, Jaroslava, Zdislava (Zdeslava) a Markétu. Nejstarší Havel se narodil zřejmě nedlouho po svatbě, čemuž by odpovídala i jeho první svědecká účast na listině krále Přemysla z 10. července 1254. Okolo roku 1272 mizí z listin a lze se domnívat, že tou dobou zemřel. Jeho bratři Jaroslav i Zdislav jej poměrně zásadně přežili, Jaroslav je zřejmě naposledy uveden na listině z roku 1289, Zdislav, svého času pražský purkrabí, mizí z listin snad po roce 1318. O dcerce Markétce se zmiňuje Žďárská kronika, ovšem v rámci poměrně nedostatečné informace:Narodily se jim snad čtyři děti - spolehlivě doložení synové Havel, Jaroslav a Zdislav a snad i dcera Markéta, o níž se zmiňuje pouze Žďárská kronika. Zdislava byla zřejmě ráznou a energickou ženou. Její jméno je spojováno s dominikánskými kláštery v Turnově a v Jablonném v Podještědí, zde zároveň se špitálem; její přímá péče o nemocné právě v Jablonném však není spolehlivě doložena.
Zemřela předčasně v přibližně 33 letech, tradovanou tuberkulózu antropologický výzkum nepotvrdil. Pohřbena byla v kostele svatého Vavřince v Jablonném.

Znázorňování: Zdislava prožívala se svým manželem čisté manželství a požehnané mateřství. Jejím hlavním atributem na zobrazení jsou její manžel a děti. Pak vinná réva a břečťan, také erb lvice.
V roce 1994 byl o jejím životě natočen film V erbu lvice, známá je také kniha Světlo ve tmách od Jaroslava Durycha.

V roce 1907 byla prohlášena za blahoslavenou a roku 1995 papežem Janem Pavlem II. za svatou (spolu s Janem Sarkanderem). 24. října 2000 papež Jan Pavel II. prohlásil sv. Zdislavu za hlavní patronku Litoměřické diecéze. Od jara 2002 dle ustanovení krajského zastupitelstva patronka celého Libereckého kraje.