Kino v městečku promítá La La Land

25. ledna 2017 Kino Autor: Lucie Švestková

Když si o novém muzikálu La La Land přečtete, že jde o moderní pojetí klasického hollywoodského milostného románu umocněného skvělými písničkami doprovázenými velkolepými tanečními čísly, které líčí vášnivý milostný vztah od něžného vzrušení rozvíjející se lásky až po trpké zklamání z velkých ambicí, dozvíte se, že film získal 7 Zlatých glóbů a má 14 nominací na Oscara, musíte mít pocit, že jde o velkolepou podívanou, která v kinech už dlouho nebyla. Bohužel ne všechno je tak, jak se zdá.

Co je platné, že Ryan Gosling a Emma Stone ve filmu předvádí skvělé herecké výkony (Ryan Gosling je skutečně jeden z nejlepších herců naší planety), když takzvaná chemie mezi oběma zmiňovanými je pouze hraná a vůbec to mezi nimi nejiskří. Samozřejmě za to může scénář, který je naprosto tristní. Představte si, že celý film je o tom, kterak dva lidé, kteří se k sobě evidentně nehodí, se do sebe zamilují, snad jenom kvůli tomu, že Gosling umí hrát na klavír, a pak se logicky rozejdou, protože to mezi nimi evidentně nemůže klapat. A to je celé.

Co je platné, že kamera nabízí neotřelé záběry, úžasné kulisy a nahlédneme do zákulisí filmového průmyslu, když je všechno tak povrchní.

Tolik opěvovaná hudba nevzbuzuje pocit výjimečnosti. Jazz, jako hlavní hudební žánr v tomto filmu, je zde proto, aby oslovil hudební fajnšmekry nebo akademiky? Hudební složka je přitom fádní, manýristická (čti bezduchá).

Pokud jste už někdy nějaký muzikál viděli, jistě mi dáte za pravdu, že taneční čísla v něm nejsou nikterak výjimečná, v porovnání s jinými průměrná.

La La Land je hodně přeceňovaný prázdný film, podobně jako předchozí, Oskary ověnčený snímek režiséra a scénáristy Damiena Chazelleho, Whiplash. Pochválit by se jistě něco dalo, třeba, že je to hezky barevné a tancuje se tam, ale na tom přece nemůže stát celý film.

La La Land právě teď v našich kinech.

(Autor recenze: Radek Habáň)