Přání k mání v Rozhlasovém městečku
Do českých kin na začátku prosince zamířila vánočně laděná rodinná komedie s pohádkovým nádechem Přání k mání.
Laskavý, hravý a humorný příběh o trampotách zamilovaného náctiletého Alberta se odehrává v rozzářeném předvánočním lázeňském městě, kterému vévodí vyhlášený mezinárodní hotel poněkud sebestředného hoteliéra Bosáka. Albert, jehož rodiče vystupují v hotelové kouzelnické show, miluje Johanu – sestru svého nejlepšího kamaráda Emana. Johana, která chce být oslovovaná Žoán, ale o Alberta vůbec nestojí a podobně jako ostatní dívky ve městě je zřejmě poblázněná do školního lamače dívčích srdcí Bosáka juniora. Albert ale nevěří, že by tento povrchní nafoukaný floutek mohl skromnou Johanu, toužící studovat na francouzské Sorbonně, opravdu zaujmout a rozhodne se bojovat o její srdce. Jakoby toho nebylo dost, Albert ještě musí čelit nečekané rodinné rozmíšce. Naštěstí si za dobrý skutek může vymyslet jedno přání, které mu slíbí splnit Kouzelný dědeček. Jenže jak s kouzelným přáním co nejlépe naložit, když mu ho chce kdekdo vyfouknout? A co když může být člověk šťastný i bez kouzel?
Přání k mání je jakýmsi návratem k filmům jako Pan Tau nebo Lucie postrach ulice. Protože jde o rodinný film, děti i dospělí si z kina mohou odnést mnohá ponaučení: rodina a přátelství je víc než všechny věci světa; být lakomý se nevyplácí; krást se nemá; být krásný v patnácti a být krásný v šedesáti jsou úplně jiné věci; je zcestné střádat majetek a budovat postavení pro lepší budoucnost svých dětí a přitom se jim nevěnovat, když jsou ještě malé; apod. Herci jsou vybraní skvěle, ale jejich herecké výkony, pohybující se na hraně karikatury, jsou bohužel nejslabším článkem celého filmu. Ale dětem, kterým je film určen především, to vadit rozhodně nebude. (Nejlepší herecký výkon podává malý Lukáš Březina, jeden z hlavní trojice, který bohužel není uvedený ani na ČSFD, FDb nebo IMDb.) Karlovy Vary, kde se film mimo jiné natáčel, přidávají filmu kladné body. Stejně tak styl a výtvarné pojetí, které kapánek pošilhává po zahraniční produkci (čti po tvorbě režiséra Michela Gondryho nebo Wese Andersona). Humor má kolísavou kvalitu, děj se motá kolem posledního přání. Snímku bych také ubral starosti, které trápí dospěláky, ale jinak film drží pěkně pohromadě. Má svou zápletku i rozuzlení a plno hezkých momentů (písmenka v polívce, scéna v cukrárně). Postavy jednají logicky, jejich chování je pochopitelné. Nejvíce to oceníte u méně kladných hrdinů. S ohledem na katastrofální stav české kinematografie, jde o nadprůměrný snímek, který má sice své mouchy, ale v zásadě ho lze doporučit. A to celé rodině!
Přání k mání od 7. prosince v našich kinech.
(foto: Česká televize)