Co je to lectio divina?
Lectio divina, neboli Božské čtení je jedna z prastarých metod pro práci s Písmem. Ve Šmrncu nás s ní seznamoval P. Roman Kubín. Jaké jsou její hlavní pilíře?
1. Vzývání Ducha svatého
Před čtením prosíme Ducha svatého o jeho pomoc a přítomnost, abychom v jeho síle mohli pochopit Boží slovo, on je jediný pravý učitel a vykladač Písma svatého.
2. Čtení Božího slova (= lectio)
Čteme pomalu a uvědomujeme si, že k nám mluví sám Ježíš. Text si znovu a znovu pročítáme a zůstáváme u myšlenky nebo věty, která nás zaujala.
3. Rozjímání Božího slova (= meditatio)
Dalším krokem je meditace - rozjímání. Přemýšlíme nad biblickým textem a nad hodnotami, o kterých mluví. Konfrontujeme jej s vlastním životem a přemýšlíme, k čemu tento text vybízí nás.
4. Modlitba Božím slovem (= oratio)
Meditace vede k modlitbě - rozhovoru s Bohem. Měla by to být odpovědí Bohu poté, co jsme mu naslouchali. Souhlas s Božím plánem.
5. Kontemplace Božího slova (= contemplatio)
Kontemplovat Slovo znamená nechat stranou detaily a přejít k tomu podstatnému. Kontemplovat znamená očima plnýma obdivu a v atmosféře ztišení pozorovat tajemství Boha-Otce, Ježíše-Přítele a Ducha-Lásky; jde o obnovení křehkého a nádherného spojení s Bohem.
6. Jednání podle Božího slova (= actio)
Předchozí kroky mají smysl pouze tehdy, jsou-li orientovány na život. Proto by se Boží slovo mělo žít. Je dobré si vybrat nějakou větu nebo slovo ze čteného úryvku a nechat se jí inspirovat v každodenním životě.
Více informací naleznete například v článku na webu vira.cz.
