Nobelova cena za medicínu 2010 - bioetické problémy umělého oplodnění
Ve Šmrncu si představujeme nositele Nobelových cen za letošní rok. Asi nejkontroverznější ocenění bylo uděleno v medicíně. Získal je britský fyziolog Robert Edwards za vyvinutí metody umělého oplodnění. Jeho přínos a bioetické rozměry shrne profesor biologie Lékařské fakulty Masarykovy univerzity Augustin Svoboda.
Robert Edwards začal v 60. letech studovat fyziologii rozmnožování u člověka. Ve spolupráci s gynekology se mu podařilo vyvinout metodu umělého oplodnění (In vitro fertilization – IVF). Spolu s gynekologem Patrikem Steptoem v letech 1966–78 vyvíjeli metodu, která je unikátním spojením fyziologie a aplikované medicíny. Jak tato metoda funguje?
Ženský organismus je hormonálně stimulován tak, aby vytvořil několik vajíček místo obvyklého jednoho. Vajíčka jsou laparoskopicky odebrána a v Petriho misce smíchána se spermiemi. Embrya jsou v první fázi kultivována in vitro – to znamená ve zkumavce. Jakmile se embrya dostanou do vývojového stádia blastocysty, je jich několik přeneseno do dělohy. Protože je tato metoda ne zcela spolehlivá, embrya, která se neuplatní v první fázi, jsou zmražená a mohou být přenesena do dělohy v dalších pokusech o IVF.
První dítě počaté touto cestou se narodilo v roce 1978. Od té doby přišlo tímto způsobem na svět několik miliónů dětí a rodiče, kteří neměli šanci počít potomka přirozeně, využívali tuto metodu jako poslední možnost, jak mít vlastní dítě.
Jaké jsou hlavní bioetické problémy této metody? Především to, že člověk na sebe bere odpovědnost, které z embryí dostane šanci narodit se. Je otázkou, zdali má člověk právo takto rozhodovat o tom, kdo bude a kdo nebude žít. Dalším problémem jsou zmražená embrya, která se nevyužila pro IVF. Jakým způsobem dojde jednou k jejich zlikvidování? Jedná se už o člověka nebo ne? Hrozí i další nebezpečí, že si rodiče budou moci vybírat dítě podle jeho vlastností. Je libo chlapečka nebo holčičku, blondýnku či brunetku? "Výroba embryí" může také přinést děti k lidem žijícím mimo manželství, nebo k homosexuálním párům. Je to v pořádku? Objevují se také tendence zprostředkovat dítě z konzervovaných pohlavních buněk zemřelých partnerů nebo třeba možnost získat pro oplození spermie z bank VIP lidí.
Je pravdou, že tato metoda přinesla hodně lidem štěstí. Na druhou stranu, je takovéto štěstí v pořádku?
Pokud vás příspěvek v dnešním Šmrncu zaujal, můžete diskutovat pod článkem, případně si poslechnout celý rozhovor s profesorem Svobodou v sobotu 30. října 2010 v 17 hodin.
Oprava: celý rozhovor s prof. Svobodou uvedeme některou jinou sobotu, dáme vědět, která to bude. Děkujeme za pochopení.
