Potíže s kalendářem aneb Proč jsou pravoslavné Vánoce až dnes
Právě v tuto chvíli více než 300 miliónů po celém světě slaví noc, ve které se narodil Ježíš. Proč tomu tak je?
Ono by se dalo možná polemizovat, jestli pravoslavní slaví Vánoce o 13 dní později, nebo o 352 dní dříve. Odchylka je způsobena jednak velkým schizmatem z 11. století a taky reformou kalendáře za papeže Řehoře.
Při velkém schizmatu se od sebe oddělila katolická a pravoslavná církev. Hluboká rána jednotě křesťanů vznikla r. 1054. V tu dobu ovšem existoval juliánský kalendář. Zavedl jej v roce 45 před Kristem císař Julius Caesar. Vyšel z předpokladu, že se Země otočí kolem Slunce za 365 a čtvrt dne, a zavedl tak přestupný rok. Čili, tři roky po sobě mají 365 dnů a ten čtvrtý 366.
Říkáte si, že máme přesně stejný kalendář? Omyl! Zjistilo se totiž, že astronomický rok netrvá 365,25 dne, ale 365,242 dne. Je to detail, ale znamená to, že se každých 128 let opozdí juliánský kalendář oproti realitě o jeden den.
Má vůbec smysl zabývat se takovými detaily? Odpovím si sám, má! Ve středověku se zjistilo, že se záhadným způsobem takto posunula jarní i podzimní rovnodennost. Veškeré zemědělské technologie, které počítaly s kalendářem, přestaly fungovat. V 16. století se takto posunula kalendářní rovnodennost vůči astronomické o 11 dnů. Proto se papež Řehoř XIII. rozhodl v roce 1582 pro reformu kalendáře. V prvním kroku přeskočil jedenáct dnů, aby srovnal astronomickou rovnodennost s kalendářním. Vynechal několik dnů, přesně 11.
První, kdo na to doplatil, byla svatá Terezie z Avily. Zemřela totiž 4. října 1582 a pohřbena byla o den později, 15. října 1582. Kdyby papež Řehoř nespěchal s reformou kalendáře, mohly Terezky slavit svůj svátek už 5. října.
A jak je zařízeno to, že nový kalendář má 365,242 dne? Řehoř XIII. udělal v juliánském kalendáři další drobnou změnu. Rozhodl, že rok, který je dělitelný stem, nebude přestupný, ovšem rok, který je dělitelný čtyřmi sty, přestupný je. Takže roky 1700, 1800 a 1900 podle našeho kalendáře přestupné nebyly, zatímco rok 2000 přestupný byl. Tímto způsobem tedy juliánský kalendář předběhne náš gregoriánský o tři dny za čtyřista let.
V současné době až do roku 2100 je posun třináct dní. Zbývá otázka, jestli bude gregoriánský kalendář fungovat i později. Záleží, jak se bude měnit rotace Země. Ale pokud by se naše planeta otáčela pořád stejně rychle, budeme muset v budoucnu jeden den ubrat. Zatím se předpokládá, že v roce 4840 mimořádně nebude přestupný rok. A na tuto výjimku se můžeme těšit už teď!
