Barvínek: 100 českých nej: Ján Jesénius

Ján Jesenský, zvaný též Jessenius, se narodil ve Vratislavi 27. prosince 1566. Jeho rodiče pocházeli ze Slovenska a roku 1562 byli povýšeni mezi šlechtice. K tomuto titulu se ovšem nijak nehlásila.

Ján byl nadaný, a tak není divu, že studoval medicínu a filozofii. Nejdříve ve Wittenbergu, později v Lipsku a studia dokončil v italské Padově v roce 1591. Obhájil svoji práci O onemocnění žluči při třídenní zimnici. Titul doktora filozofie získal až v Praze, protože jako evangelík neměl možnost získat na katolické univerzitě doktorát z filozofie.

Brzo se vrátil na univerzitu ve Wittenbergu, kde učil anatomii a chirurgii a v roce 1597 byl zvolen jejím rektorem.

V roce 1600 přijel do Prahy na návštěvu ke svému příteli Tychonovi Brahe. Během této stáže provedl první veřejnou pitvu v Čechách, která vyvolala zájem i pozdvižení. Od roku 1602 žil Jessenius v Praze, kde provozoval lékařskou praxi.  Sblížil se s českou akademickou společností a šlechtou.

V listopadu 1608 odjel z Prahydo Prešpurku (Bratislavy), jde byl přítomen korunovaci uherského krále Matyáše. Napsal a věnoval novému králi knihu Krátká chronografie království a králů uherských. U Matyášova dvora pobýval pak asi do roku 1611 jako lékař a historiograf uherského krále.

Do Prahy se vrátil roku 1617. Tehdy se stal rektorem pražské univerzity a přednášel na ní i mimo jiné historii. Po vypuknutí stavovského povstání se postavil na stranu povstalců a vydal několik protihabsburských a protijezuitských článků. Byl vyslán do Prešpurku, aby vyjednal podporu uherských stavů pražskému povstání. Tam byl zatčen, vězněn ve Vídni a po 6 měsících byl propuštěn.

Po korunovaci Fridricha Falckého pronesl slavnostní projev a jezdil s ním po Moravě a Slezsku. V létěš 1620 jednal o vojenské pomoci se sedmihradským knížetem v Banské Bystrici. Poté, co se vrátil do Prahy, byl zatčen a 21. června 1621 na Staroměstském náměstí popraven katem Janem Mydlářem. Byl mu vyrván jazyk, poté byl sťat a rozčtvrcen.