Barvínek: Kdo je to papež a jaký byl Jan Pavel II.?

O tom, kdo je to papež, jak vznikl papežský úřad a co má papež všechno na starosti, nám poví P. František Koutný, který už téměř deset let působí v Římě. Zaměříme se na postavu Jana Pavla II., který byl v neděli 1. května prohlášen za blahoslaveného.

P. Jan Balík, minulý i budoucí ředitel Sekce pro mládež České biskupské konference nám přiblíží, proč měl Jan Pavel II. blízký vztah k mádeži. On totiž založil tradici Světových dnů mládeže, celosvětových setkání mladých, kteří putují spolu s papežem na různá místa naší planety. Letos se jedno takové uskuteční v Madridu ve Španělsku.

Slovo dostane i P. Jakub Berka, který Jana Pavla II. vítal v roce 1995 ve své domovské farnosti na Svatém Kopečku u Olomouce. Video z tohoto ojedinělého setkání si můžete prohlédnout v následujícím článku.

Papež  je biskupem římské diecéze. Protože už od dob apoštola Petra byla římská církev brána jako takový vzor mezi křesťanskými obcemi, má také římský biskup privilegium (nebo poslání) být vzorem všem biskupům.

Prvním římským biskupem byl Petr, který byl také prvním mezi apoštoly. Toto je podpořenoKristovými slovy: "Ty jsi Petr, to je skála." Další papežové jsou považováni za jeho nástupce. Jeho pravomoc, poslání pastýřské, učitelské a prorocké je chápáno ve spojení se všemi biskupy.

Papežská neomylnost se týká otázek víry a mravů. Projevuje se podle církve tehdy, když s konečnou platností vyhlašuje nauku o víře a mravech jako nejvyšší pastýř a učitel všech věřících křesťanů, který své bratry povzbuzuje ve víře. Většinou nic takového papež neprohlašuje jen něco sám za sebe, ale konzultuje tyto věci s ostatními biskupy. Pokud nějaká taková myšlenka má všeobecný souhlas napříč církví i ve sboru biskupů, může využít své neomylnosti.

Jan Pavel II. (vlastním jménem Karol Wojtyła) se narodil 18. května 1920 ve Wadowicích a zemřel 2. dubna 2005 ve Vatikánu. Na kněze byl vysvěcen v roce 1946, biskupské svěcení přijal v roce 1958. Od roku 1963 byl krakovským arcibiskupem. Po smrti papeže Jana Pavla II. byl 16. října 1978 zvolen římským biskupem - papežem, jako první neitalský papež od roku 1522 a nejmladší papež od roku 1846, jeho pontifikát byl třetím nejdelším v historii. Jeho papežské heslo znělo: Totus Tuus (Celý Tvůj), adresované Panně Marii, jejímž byl velkým ctitelem.

Byl mužem mnoha zájmů a zálib, byl sportovcem, psal divadelní hry a básně, zabýval se filozofií. Jako papež hrál velkou roli ve světové politice, měl velký podíl na zhroucení komunistického režimu ve východní Evropě. Snažil se o ekumenismus, o zlepšení vztahů mezi křesťanskými církvemi i o otevřenost k jiným náboženstvím.

Navštívil 129 zemí a svatořečil více lidí, než všichni jeho předchůdci dohromady, zdůrazňoval všeobecné povolání ke svatosti.

Dvakrát čelil atentátu, v roce 1981 jej na svatopetrském náměstí v Římě ve spolupráci s bulharskou tajnou policií postřelil turecký atentátník, o rok později se jej pokusil nožem zavraždit ve Fatimě španělský kněz, který odmítal změny v církvi.

Byl prvním papežem, který ve svém úřadu navštívil Československo i Českou republiku, a to hned třikrát.