Barvínek: Oheň a voda v Bibli

Živly v Bibli jsme si v našem povídání rozdělili pěkně do dvou dílů. V tom dnešním bude řeč o ohni a vodě.

Oheň je přítomný už na prvních stranách Bible, kdy symbolizuje oběť - celopaly. Bůh po lidech požadoval, aby se mu nebáli dát to nejlepší z úrody, aby dokázali, že věří, že Bůh se o ně postará.

S ohněm se setkal Mojžíš, kdy se mu zjevil Hospodin v hořícím keři a sdělil mu své jméno - JHVH - Jahve - Já jsem ten, který jsem.

Při putování Izraelitů po poušti Hospodin provázel svůj národ v noci jako ohnivý sloup. I na hoře Sinaj se zjevuje Bůh za přítomnosti blesků, hromů a ohně.

Významné zmínky o ohni najdeme u vyprávění o proroku Eliášovi. Na hoře Karmel došlo k takovému zvláštnímu souboji mezi Eliášem a proroky boha Baala. Oběť od Baalových kněží nebyla přijata, zatímco Eliášova oběť ano. V Bibli také nalezneme zmínky o nanebevzetí proroka Elijáše, kdy byl vzdálen od svého nástupce Elizea v ohnivém voze.

Zmiňovali jsme se také o třech mládencích, kteří za babylonského zajetí byli hozeni do ohnivé pece, protože se klaněli Hospodinu. Bůh je ovšem nenechal na pospas ohni a uchránil jejich životy.

V Novém zákoně jsou zmínky o ohni v omezené míře. Pán Ježíš říká, že přišel vrhnout oheň na zem, kdy myslí oheň Ducha svatého. Mimochodem, při seslání Ducha svatého na hoře Sión, se nad apoštoly objevily ohnivé jazyky. Duch svatý působí a proměňuje lidi tak, jako oheň mění těsto v chleba. Duch svatý působí jako teplo na louku, kdy jedno teplo dá vyrůst mnoha různým rostlinám.

Voda se objevuje už ve zmínkách o rajské zahradě, která byla obklopena štyřmi řekami. Všechny blízkovýchodní kultury ztotožňují vodu z životem, protože v oblastech, kde žil Pán Ježíš není dostatek vody. Všechny zmínky v Bibli o vodě tak souvisí s životem.

Negativní zmínka o vodě je naopak z doby Noemovy, kdy Bůh řešil zlo potopou světa. V arše se zachránila jenom Noemova rodina.

Voda Rudého moře oddělovala Izrael od Egypta. Po přejití moře suchou nohou se stala symbolikou oddělení starého a nového života, odpoutání se od minulosti.

Voda hrála důležitou roli i u proroka Eliáše, který žil v době, kdy lidé trpěli suchem a nedostatkem vody.

Ježíšovo veřejné působení začíná u řeky Jordánu, kde si stoupl do řady hříšníků, kteří se nechávali pokřtít Janem. První zázrak, který Pán Ježíš vykonal bylo proměnění vody ve víno v Káni Galilejské.

Svoji veřejnou činnost vykonával v okolí Galilejského jezera, kde vykonal mnoho podivuhodných činů, zázračný rybolov, chůze po vodě, nebo utišení bouře na moři.

Na kříži mrtvému Pánu Ježíši probodli srdce a z rány vyšla kromě krve i voda, zde tato voda symbolizuje křest. Tak, jako jedny z nejposlednějších slov Pána Ježíše na zemi, kdy posílá své apoštoly křtít všechny národy.