Barvínek: Přístrojová deska letadla Piper Senecca

Sám pilot Václav Soukop nám napsal, co všechno můžete pozorovat na palubní desce. Tak s chutí do toho:

1) Nahoře uprostřed – magnetický kompas (u větších letadel slouží jako záložní)

2) Zleva odshora – (1.kulatý budík) – rychloměr (měří rychlost vůči okolnímu vzduchu, ne vůči zemi) 
Umělý horizont – ukazuje skutečnou polohu letadla vůči zemi (jestli letadlo stoupá/klesá/kloní). Pro pilota je to nejdůležitější přístroj v podmínkách, kdy nemá vizuální kontakt se zemí (letí v oblačnosti nebo v noci). Bez tohoto přístroje by nebyl ani trénovaný pilot za podmínek letu v oblačnosti schopen rozpoznat svou polohu a mohl by tak snadno podlehnout svým iluzím. Proto musí v takové situaci naprosto důvěřovat přístrojům, nikoli svým smyslům).

Výškoměr (výška i letové hladiny se v letectví vyjadřují ve stopách, 1000 stop = cca 300m)

3) Pod výškoměrem – variometr (ukazuje rychlost stoupání nebo klesání)
Pod rychloměrem – zatáčkoměr s příčným relativním sklonoměrem (indikují úhlovou rychlost zatáčení potažmo správné rozložení setrvačných sil pro technicky správné provedení zatáčky)

4) Ostatní kulaté přístroje v levé části palubní desky nad berany slouží k navigaci (díky nim může dopravní letadlo letět po po určené letové cestě (podobně jako auto po silnici), i když piloti z kabiny vůbec nevidí na zem např. kvůli mraku).

5) Obdélníkové ukazatele se zelenými proužky (na úrovni beranů) – souvisí s motory, a protože máme dva motory, udávají hodnoty pro každý motor zvlášť. Např. teplota a tlak oleje a paliva, množství paliva v nádržích
dva kulaté přístroje pod berany – vlevo – plnící tlak („plyn jako v autě“)
                                             -   vpravo – otáčky/úhel nastavení vrtule

6) Prostřední panel shora – „rádio“ a GNS („GPS“)
odpovídač (na něm se nastaví 4 místný kód, který řídící přidělí pilotovi a díky němuž pak rozpozná, že jde právě o dané letadlo)
                                         - autopilot

7) Blok napravo od středního panelu – záložní rádio a nastavení frekvencí pozemních majaků, díky nimž dokáže pilot určovat za letu určuje svoji polohu aniž by viděl z kabiny na zem.

8) Kulaté budíky napravo – už  jen zdvojení některých hlavních přístrojů pro pilota, který sedí na pravé sedačče.

9) Spousta „čudlíků“ pod berany pravého pilota jsou jističe (pokud nedojde k závadě na elektickém systému, pilot je vlastně nepoužívá).

10) Páky uprostřed (pro každý motor zvlášť)
            - 2 černé – „plyn“ (levá z nich zakrývá bílou páku pro zavírání/otevírání podvozku)
            - 2 modré – nastavení otáček, resp. úhlu vrtulí
            - 2 červené – bohatost směsi (stažením těchto pák sebereme motorům  přívod paliva a tím   je vypneme

11) Další páky níže – alternativní přístup vzduchu do motorů a páky pro otevření krytů chlazení motoru (ty se otvírají při velké zátěži resp. teplotě motorů hlavně při vzletu)

12) Berany – jimi pilot řídí letadlo, zatáčí, a pohybem k sobě nebo od sebe stoupá nebo klesá
                   - čudlík na beranech pilot drží zmáčknutý, když mluví do mikrofonu s řídícím

13) Nožní pedály – používají se k řízení na zemi a brždění na zemi, ve vzduchu pak současně s berany k zatáčení. U větších letadel se při zatáčení ve vzduchu příliš nepoužívají).

Díky všem těmto přístrojům dokáže pilot dopravního letadla letět po správné trati a dovést letadlo až na cílové letiště, a vůbec se přitom nemusí dívat ven z kabiny! (krom vzletu a závěrečné části přistání!).