Pátrání po našich světcích: Jan Nepomucký

Sv. Jan Nepomucký se narodil v Pomuku (dnešním Nepomuku) kolem r. 1340 v rodině rychtáře Velflína. Na místě, kde podle pozdější tradice stával jeho rodný domek, byl podle plánů Kiliána Ignáce Dienzenhofera vystavěn barokní chrám sv. Jana.
Malý Honzík začal chodit do školy v blízkém cisterciáckém klášteře. V písemných pramenech se jeho jméno objevuje v r. 1369, kdy působil jako veřejný notář pražského arcibiskupa. Později se dal zapsat na právnickou fakultu Pražské Univerzity. V letech 1383 a 1387 studoval církevní právo v italské Padově. Po návratu do Čech se stal  farářem v kostele sv. Havla. V roce 1389 jej arcibiskup Jan z Jenštejna jmenoval generálním vikářem, čili správcem diecéze, který v případě potřeby biskupa zastupuje.  V tomto vysokém postavení se dostal do vleklých sporů s králem Václavem IV.. Ten usiloval o oslabení moci arcibiskupa Jana z Jenštejna. K tomu mu mělo sloužit založení nového biskupství v Kladrubech, které by  bylo podřízeno přímo královu vlivu. Arcibiskup s Janem tento úmysl králi překazili. To krále velice rozlítilo. Přikázal zatknout Jenštejnovy úředníky, mezi nimi i generálního vikáře Jana. Zajatce nejprve čekal výslech v kapitulní síni na Pražském Hradě. Poté byli převezeni na Staroměstskou radnici a podrobeni výslechu útrpnému, včetně krutého mučení, na jehož následky nakonec Janv roce 1393 zemřel.
Jan Nepomucký byl svatořečen v roce 1729.