Turínské plátno. Co jsme se dověděli?

Turínské plátno. Co jsme se dověděli?
20. listopadu 2015 Barvínek Autor: Luděk Strašák

V Barvínku jsme se 17. listopadu bavili s Františkem Radkovským, plzeňským biskupem, O Turínském plátně. V tomto článku uvedu alespoň několik základních informací o tom, co jsme se dozvěděli.

Nejdříve je nutné ovšem zdůraznit, že křesťané nevěří v Turínské plátno, věří v Krista Ježíše zabitého a vzkříšeného. Dostatek informací o tom podávají evangelia i křesťanská tradice. To je Ježíš, kterému máme věřit.

Plátno, o kterém se budeme bavit, mohlo, ale také nemuselo mít s Ježíšem něco společného. Nyní je na vědě, aby tuto relikvii důkladně prozkoumala a správně ji historicky zařadila.

Co tedy si máme představit pod pojmem Turínské plátno? Je TO kus plátna zhruba 4,5 x 1,1 m velké, na kterím je obtisknutá mrtvá mužská postava. Mnozí lidé věří, že tou postavou byl Pán Ježíš, jiní tvrdí, že jde o falzifikát z pozdějšího období.

Historie

První zmínky jsou z turecké Edessy. Král Abgar V., který vládl v době Ježíše Krista, si přál, aby ho přišel Ježíš uzdravit, ale dorazil jen učedník Addai s informací, že Ježíš už zemřel Donesl ale plátno se zázračným obrazem Vykupitele. V době, kdy byli v Edesse u moci nepřátelé křesťanství, křesťané plátno schovali do městských hradeb, kde bylo objeveno v 6. století a poté vystaveno v katedrále.

Když Edessu dobyli muslimové, plátno bylo předáno do Cařihradu (639)

Ve 13. století plátno z Cařihradu ukradli křižáci. Plátno potom téměř na 150 let zmizelo neznámo kam. uvádí se, že je mohli vlastnit křižáci.

Plátno se znovu objevilo v roce 1353 ve francouzském Lirey ve vlastnictví rytíře Godfryda de Charmy. O sto let později je koupil Ludvík Savojský a uložil je na zámku v Chambéry. Tam také málem shořelo při rozsáhlém požáru.

Do Turína se dostalo v roce 1578, kde je chtěl uctít stařičký kardilnál Karel Boromejský a od té doby tam zůstalo.

Turínské plátno a věda

Kunsthistorie

V dějinách umění se od 6. století  (od doby, kdy bylo plátno objeveno v Edesse) zobrazuje na obrazech i v mozaikách Kristova tvář stejně po celém světě. Do té doby záleželo zobrazování pouze na autorovi. Na obrázku uvidíme jedno z Ježíšových zobrazení v Ravenně a dál porovnání Ježíšových obrazů s podobou muže na Turínském plátně.

 

 

 

 

 

 Botanika

 Z plátna byly odbrány vzorky pylů, pyly se totiž vyskytují velice specificky pouze v místech a v době, kdy kvetou rostliny typické v daném místě. Zjistilo se, že na plátně jsou zrnka pylu z rostlin z Turecka, Francie, Itálie, ale také některá, která se vyskytují v Izraeli a kvetou pouze v březnu a dubnu. 

V dalším výzkumu zkoumali botanikové otisky rostlin přímo na plátně a došli ke stejnému závěru, který jsme si uvedli v minulém odstavci. Jedná se o jarní rostliny, které najdeme v okolí Jeruzaléma.  

 

 

 

Věda o materiálech

Plátno je utkáno ze lněné látky s příměsí bavlny. Len se používal v 1. století v okolí Středomoří, bavlna se do Evropy dostala až v 16. století. Způsob tkaní - tzv. šupinatý kepr (na obr.) se používal jen krátce, a to právě na začátku našeho letopočtu na Blízkém východě.

 

 

 

 

 

 

Medicína

Krev na plátně má krevní skupinu AB, stejnou, jako krev na roušce ve španělském Oviedu, do níž dle tradice byla zahalena Kristova hlava.

Při výzkumu stop v obličeji byly nalezeny i stopy octa.

Historie, lingvistika

Na plátně byly označeny stopy po nápisech v latině, řečtině, hebrejštině. Vědci se shodli na následujících slovech: "INNECE", což je asi zkratka nebo část výrazu "IN NECEM IBIS" (trest smrti). Také další slova jsou pozoruhodná: "PEZU" (vykonán), "(I)HSOY" (Ježíš), "NAZARENUS" (Nazaretský), "(O)PSKIA" (stín obličeje) nebo TIBERIUS CAESAR (císař Tiberius).

 

 

 

 

 

Radiouhlíkové datování

Každý živý organismus využívá fotosyntézu a organismem mu prochází velké množství uhlíku. Jakmile je život ukončen, začíná se radioaktivní uhlík 14C (s šesti protony a osmi neutrony) rozpadat. Protože poločas rozpadu tohoto uhlíku je asi 5 700 let. Za tu dobu se rozpadne přesně polovina uhlíku 14C na 12C. A právě z poměru mezi množstvím uhlíků 12 a 14 se dá zjistit, před jak dlouhou dobou tento organismus přestal žít. Odborníci určili, že objekt je starý asi 600 let. Výsledek pokusu se však podařilo vyvrátit, protože vědci měřili koncentraci uhlíku na látce, která sloužila jako záplata, kterou plátno vyspravily sestřičky po požáru. A jak dodávám já, tato metoda může správně fungovat u předmětů, které jsou zakopány pod zemí, nejsou vystaveni dennímu světlu  a slunečnímu záření, natož pak v historii se ocitly někdy blízko ohně. Výsledek u takových předmětů jako plátno, které bylo mnohokrát vystavováno veřejnosti a drženo v rukách, nikdy nemůže být ani zdaleka přesný.

Numismatika

Do očí zemřelého byly vloženy mince. U mince z pravého oka byla  objevena část nápisu U CAI. Tyto mince dal razit Pilát kolem roku 30 a nesly nápis TIBERIUS KAISAROS (císař Tiberius). U mince v plátně se tedy jednalo o chybu, záměnu K za C. Jaké bylo překvapení, když se později ve sbírkách nalezly mince, které měly stejnou chybu, jako mince na plátně.

 

 

 

Biblické vědy

Na Turínském plátně jsou u muže patrné rány po bičování , po trnové koruně i po ranách od hřebů. Přesně tak, jak to popisuje Bible.

Způsob vzniku obrazu

Obraz nevznikl obtiskem barviva na plátno. Je vytvořen z lehce zahnědlých vláken, z nichž jsou upředeny niti, ze kterých je plátno utkáno. Je to povrchová vrstvička o síle 200 až 600 nm (což je délka srovnatelná s vlnovou délkou světla!). Intenzita obrazu ubývá s druhou mocninou světla, což je jev typický pro záření. Obraz tedy mohl být vytvořen nějakým tepelným zářením (infračerveným).

Tohoto závěru se dalo využít na sestavení 3-D modelu těla muže z Turínského plátna.

 

 

 

 

Tolik tedy Turínské plátno a muž, který v  něm byl pohřben. Mnoho indicií napovídá, že tímto mužem byl opravdu Ježíš kristus, ale asi bude rozumnější ještě počkat, než vědci potvrdí nebo vyvrátí výsledky předchozích výzkumů.