Mendel na hrášku: Na návštěvě u otce genetiky
Pořad v souvislostech
Návštěva u Gregora Johanna Mendela
Budeme vysílat
tradice a zvyky
československý rychlokvíz
Vysílali jsme
Apríl
Naše řeč - naša reč
#Češi a Slováci
Audioarchiv
Letos oslaví 200. narozeniny a jeho jméno bude už navždy spjato s hrášky. A i když ho ve škole vyhodili od zkoušky, nakonec se stal zakladatelem genetiky. Kdo to byl Gregor Johann Mendel? Proč ho osud zavál právě do Brna? Kde se vzala jeho láska ke včelaření? A jak mu neúspěch pomohl ke slávě? Nalaďte si Barvínek v úterý 19. dubna od 16 hodin!
Za Gregorem Johannem Mendelem jsme vyrazili do Mendelova muzea Masarykovy univerzity, které se nachází na brněnském Mendlově náměstí. Žádnou samostatnou budovu byste tu ale nenašli, jelikož muzeum sídlí v areálu Augustiniánského opatství. K němu patří také rozlehlá zahrada, a v její horní části včelín, ve kterém Mendel před více jak sto lety sedával a kde si i přes povinnosti nakonec našel čas na svůj velký koníček - včelaření.
V roce 1868 se stal Mendel opatem a musel se starat o celý klášter. "Musel sedět v kanceláři a hodně papírovat. V té době neměl čas na své pokusy s rostlinkami, s hráškem a s jestřábníkem. A tak začal víc provozovat svoje koníčky, a jedním z těch koníčků bylo také včelaření. Později si nechal postavit tento včelín, kam se vlezlo i 15 úlů, a měl tam také kancelář," vysvětluje nám náš průvodce Matěj Přikryl. Časem byl Mendel velmi aktivním včelařem, stal se předsedou včelařského spolku a přispíval svými články do různých časopisů.
S Matějem Přikrylem v zahradách Augustiniánského opatství (foto: Veronika Fráňová)
POČÁTEČNÍ NEÚSPĚCH A NEDOSTATEK DŮVĚRY
Nakonec mu nikdo neřekl jinak než "otec genetiky". Ale i Mendel se na počátku setkal s prvotním neúspěchem. "Důležitou roli hrál v Mendelově životě stres. Trpěl úzkostmi jak z finanční situace, tak ze zkoušek na univerzitě. Když se na vysoké škole dostal do finanční tísně, pomohla mu právě jedna z jeho sester, která mu postoupila část věna, a tak Mendel mohl dostudovat." Mendel problém s penězi nakonec vyřešil i tím, že vstoupil k augustiniánům do kláštera, který byl v té době dobře finančně zajištěný.
"Mendel měl touhu stát učitelem a aby mohl učit na gymnáziu, musel složit určité zkoušky na vídeňské univerzitě," popisuje nám Matěj. "Tyto zkoušky ale nezvládl, a tak ho opat poslal na tři roky na studia do Vídně." A právě toto Mendelovi nakonec umožnilo věnovat se tomu, co mu v pozdějším bádání velmi pomohlo - statistice.
Ve zkoušce ale neuspěl ani napodruhé. "Traduje se, že se tehdy pohádal se svým učitelem. Mendel se tedy vrátil do Brna a neučil. Tím pádem se ale mohl naplno věnovat právě svým pokusům - pěstoval tu hrášek a experimentoval s ním, a to se také stalo určujícím pro historii a pro genetiku jako takovou," dodává Matěj.
Jaký byl Mendel povahově? Jakou roli hrál při jeho pokusech žlutý hrášek? A proč musel Mendel počkat na docenění svého objevu celých 35 let po své smrti?
Vydejte se spolu s Barvínkem do Mendelova muzea již toto úterý 19. dubna v 16 hodin! Reprízu naladíte v sobotu krátce po jedenácté a také celý díl poslouchtejte v našem audioarchivu.