Příští stanice: Antarktida

Příští stanice: Antarktida

Pořad v souvislostech


Příští stanice: Antarktida
Budeme vysílat

S Aničkou a Jendou na skok v Zambii
Jukebox Barvínku
K tabuli půjde ... pan učitel!
Vysílali jsme


S Aničkou a Jendou na skok v Zambii

Jak se otevírají studánky?

Jak se otevírají studánky?
Audioarchiv
10. ledna 2022 Barvínek Autor: Štěpánka Minárová

Její podnebí je natolik drsné, že ji neobývají žádní lidé, jedinou výjimku tvoří vědecké týmy z celého světa, které tu pracují na výzkumných projektech. Taková je Antarktida. A jaká je Antarktida z pohledu českého polárníka Pavla Kaplera, uslyšíte v ledově laděném Barvínku v úterý 11. ledna od 16 hodin.

Rozprostírá se kolem jižního pólu, je suverénně nejchladnějším kontinentem, přičemž ledové masy pokrývají nejen její povrch, ale i moře kolem.

Jak se k expedicím na Antarktidu dostal polárník Pavel Kapler? Jak moc je tým vědců odkázán za základně sám na sebe? A existuje nějaké desatero polárníka?

Po stopách norského polárního badatele Roalda Amundsena jsme se vydali s Pavlem Kaplerem, vědcem Masarykovy univerzity a vedoucím výpravy výzkumných misí v Antarktidě. "V Antarktidě máme dvě české stanice; vědecká stanice Johanna Gregora Mendela na ostrově Jamese Rosse, druhá Eco-Nelson je ve formě tzv. přístřešku na ostrově Nelson, zde vědci bydlí pod stanem", vysvětluje Pavel Kapler, který osobně navštívil Antarktidu již děvětkrát. A právě u první zmiňované stanice byl náš host léta správcem. Dnes se již o provoz stanice starají technici, ale Pavel na dobu, kdy pomáhal udržovat její chod a byl tzv. "domovníkem Antarktidy", podle svých slov rád vzpomíná. "Teď se věnuji především manažerské činnosti a mým úkolem je zajistit finanční prostředky pro to, aby vědci mohli do Antarktidy odjet", dodává s úsměvem.

antarctica-gceeae764c_1920

A že pobyt v Antarktidě není mnohdy žádný med! V její kontinentální části se teplota měřitelná přístroji v extrémních případech pohybuje v zimě pod -80 °C. Naopak nejvyšší teplota kolem +20 °C byla naměřena docela nedávno, a to v únoru 2020. "V minulosti nebylo nic takového pozorováno. Vpády teplého vzduchu do antarktického prostoru jsou čím dál častější. Přestože takovéto ojedinělé výkyvy nemůžeme brát jako důkaz nějaké klimatické změny, tak vědci už dnes nepochybují o tom, že s klimatem se něco děje", vysvětluje Pavel a dodává, že právě klimatická změna je hlavním bodem současných výzkumů v Antarktidě, která mimo jiné představuje největší světovou zásobárnu sladké vody.

IMG_3350

Vydejte se spolu s Barvínkem za obyvateli bílých antarktických plání: tuleni, tučňáky, velrybami nebo třeba za chaluhami antarktickými. Ale pozor! Připravte se na to, že ledního medvěda na zde jistojistě nepotkáme, jak se někteří z nás mohou mylně domnívat.

Na výpravu po mrazivé Antarktidě zveme v Barvínku v úterý 11. ledna od 16 hodiny, v repríze v sobotu 18. prosince od 11 hodin a poté kdykoliv v audioarchivu.